Léčivý dech

Jedná se o pět způsobů dýchání, které se používají jako součást sufíjského léčebého rituálu. Každý jednotlivý typ dechu se prodýchává pětkrát.

 Země

Nadechujeme i vydechujeme nosem. Pociťujte své tělo jako součást země. Nohy vás se zemí spojují a přinášejí zemské vědomí do vašeho těla. Při výdechu zarůstáte do země a při nádechu z ní vyrůstáte. Posilujeme v sobě tyto kvality: sílu, vytrvalost, neměnnost, rozšiřování se.

 Voda

Nadechujeme nosem a vydechujeme ústy. Uvědomujte si tekutiny ve svém těle, krev, mezibuněčné tekutiny. Posilujeme v sobě tyto kvality: ústupnost, obeplouvání překážek, přizpůsobivost, pokrok.

 Oheň

Nadechujeme ústy a vydechujeme nosem. Uvědomujte si energii, chemickou výheň v našem těle. Nadechujeme se centrem Hara ( tělesné těžiště kousek pod pupkem ) a vydechujeme srdečním centrem ( srdeční čakra ). Posilujeme v sobě tyto kvality: síla, magnetismus, odhodlanost, tvořivost, vzestup.

 Vzduch

Nadechujeme i vydechujeme ústy. Prožijte prostornost vašeho těla, kyslík v krvi. Nádech i výdech je v nekonečnosti zakotvené v oblasti vaší hlavy. Posilujeme v sobě tyto kvality: mysl, myšlenky, inspirace, zevnějšek.

 Éter

Nejsubtilnější a nejjemnější způsob jakým dokážete dýchat. Nádech i výdech bývá zpravidla nosem i ústy najednou. Je to zdroj všech způsobů dýchaní. Koncentrujete se na světlo, všeprostupnost, mír, pokoj. Nijak se nepohybujeme. Zjemňujete svůj dech až do té míry, že jej přestanete slyšet a vnímat.

Brániční dech

Břišní dech s plným využitím bránice nám dokonale pomáhá. Pozorujme se, jak reagujeme ve chvíli, kdy se lekneme a kdy se nám, tak říkajíc, "zatají" dech. Výsledkem je nehybná bránice.

Nejúčinnějším prostředkem proti stresu je náš vlastní dech. Dýchání prohloubíme tak, že zapojíme hlavní dýchací sval, bránici, a tak ji využijeme k plnému psychickému uvolnění.
Pro začátek provádíme dechová cvičení vleže na zádech na rovné podložce. Odložíme vše tísnivé. Ležíme volně, klidně se zavřenýma očima. Hlavu neukláníme, nezakláníme, nos směřuje vzhůru, brada svírá s krkem pravý úhel. Ruce jsou podél těla mírně rozhozené dlaněmi vzhůru, nohy trochu od sebe. Bedra jsou mírně přilnutá k podložce. Zásadně je netlačíme dolů žádným násilím, jen jemně ono přilnutí zkoušíme. Pravidelným cvičením se to časem podaří. Můžeme si pomoci tím, že ohneme kolena a nohy opřeme chodidly o zem.

V přípravné fázi cvičení se pokusíme pochopit své tělo rukama. Můžeme sledovat vlastní pohyb břicha nebo hrudníku při dýchání tak, že na ně sáhneme dlaní, Přiložíme ruku pod pupek anebo ji klademe na jiné části těla, kde můžeme cítit pohyb dechu. Můžeme se dotknout pod klíčními kostmi u ramen a vnímat zde malé zvedání a porovnávat zvedání v jiné oblasti. Napřed zkoušíme třeba jen pět dechů, do každé z těch částí, kde máme právě položenou ruku. Později postupně - a to denně o několik dechů přidáme. Naše dýchání nesmí být křečovité, ani s nikým nezávodíme. Řídíme se jen a jen sami sebou. Pokud při cvičení nedodržíme zásadu jemné volnosti a zatočí se nám nezvýklými pocity hlava, zůstaneme chvíli ležet. S postupem doby se jistě také naučíme dobře dýchat vzpřímeně (v sedě i v stoji).

Plné dýchání, o kterém budeme hovořit dále, nacvičujeme kdekoliv. Třeba v posteli, při procházce, čekání apod. Návyk správného dýchání nám přejde časem "do krve", aniž bychom se sledovali. Je to vlastně automatická funkce těla, ale my sami jsme ji kdysi potlačili. Je důležité naučit se dýchat plynule. V duchu přitom pozorujeme to, co se děje uvnitř našeho těla, při dýchání. (Např. jakými cestami proudí vzduch, jak se pohybují plíce spolu se svaly hrudníku a břicha). Dýcháme nosem. Při nádechu se nejdříve vyklene břicho, pak se roztáhne hrudník, při výdechu se vše vrací zpět. Neslyšně se nadechujeme tak, jako bychom do břicha nafukovali balonek. Ten se začne zvětšovat od podbřišku vzhůru do hrudi a nakonec pod klíční kosti. V žádné části nevypouštíme náš "balonek" dříve. Svůj nádech nikde neškrtíme. Potom zvolna a dokonale vydechujeme opět nosem. Když tento návod dobře pochopíme, začneme vnímat správnou práci bránice. Pracuje jako zvláštní druh pístu - při výdechu nahoru, při nádechu dolů.
Vědomý plný nádech                         

Vždy, když si vzpomeneme, tak nám tento plný dech pomůže k uvolnění.

Orgánová sestava

Orgánová sestava je soubor dvanácti cviků, z nichž každý uvolňuje jednu z dvanácti akupunkturních drah a posiluje orgán, který této dráze přísluší.

Cviky orgánové sestavy

Při pravidelném cvičení této sestavy lze zajistit přísun okysličené krve ke všem orgánům. Aktivovat lymfatický systém a doplnit tak potřebnou energii.

• Výsledek je regenerace - obnovení buněk v orgánech.
• Upravení dýchacího, trávicího, vylučovacího procesu.
• Před cvičením provedeme minimálně automasáž.
• Cvičíme pomalu a plynule.     

Orgány a dráhy - popis

Rozebereme si jednotlivé orgány a jejich dráhy podrobněji. Popisy průběhů drah nezahrnují vnitřní větve, ve kterých každá dráha prochází vždy příslušným orgánem a také orgánem sdruženým.

---

1. Cvik pro posílení dráhy jater

     léčivý zvuk - sssýýý
Játra přináleží, dle pěti prvků, elementu dřevu a z ročních období k jaru. Jejich vnějším vývodem jsou oči. Z tkání k nim patří šlachy a vazivo. Tekutinou, kterou ovlivňují, jsou slzy. Dráha jater jako jinová dráha dolních končetin začíná na vnítřní straně palce nohy, jde po vnitřní straně bérců a stehen, dále po boční straně břicha až k volnému okraji 2. žebra.
Průběh dráhy (meridianu) jater
                        
Pod jejím vlivem jsou postranní části trupu, játra, žlučník, slinivka, urogenitální orgány. Maximální čas jater je od 1 do 3 hodin po půl noci. Játra vykonávají důležité funkce související s čchi, krví a tělesnými tekutinami. Dle tradičních názorů uchovávají krev, aby vyživovala orgány. Řídí také uvolňování všeobecné energie jang, kterou přivádějí ke svalům. Dá se říci, že játra řídí průchodnost, aby se krev, čchi a tekutiny mohly volně pohybovat. Napomáhají trávení. Dále mají vliv na emoční aktivitu a duševní stav.
Citem jater je hněv, rozumovou vlastností zvídavost, originalita.
Stav jater se projevuje na nehtech, které jsou při jejich poruše lámavé, vysušené, křehké a bezbarvé.
Lidé mající energii jater v nadbytku jsou postavy štíhlé, hranaté, mají nápadné vrásky, zejména mezi obočím a kořenem nosu. Jsou netrpěliví, sexuálně náruživí, sebevědomí a sebejistí. Ti, kteří mají nedostatek energie jater, trpívají nechutenstvím, degenerativními chorobami, kožními alergickými projevy, poruchami látkové výměny. Mají poruchy spánku, poruchy imunity. Jsou nerozhodní, bázliví, trpí depresemi.
Onemocnění jater se mohou projevit také závratěmi, mžitky před očima, očními poruchami, pocity plnosti a tlaku pod žebry, bolesti v oblasti jater, předrážděností a vznětlivostí, náchylností k hněvu, silnými bolestmi hlavy, někdy i křečmi svalstva. Při oslabení jaterní čchi dochází k předrážděnosti a nespavosti, bolestem hlavy, návalům na zvracení, poklesu dělohy, poruchám menstruace, impotenci.

2. Cvik pro dráhu žlučníku

     léčivý zvuk - šššůůů
Žlučník patří k elementu dřeva, je sdruženým orgánem jater, jejich jangovým partnerem. Jeho dráha začíná u zevního očního koutku a směřuje na spánkovou krajinu, kde vytváří složité křivky po celé boční straně hlavy. Pokračuje přes boční stranu krku k rameni a odtud po boční straně hrudníku a břicha do oblasti kyčelního kloubu, dále po středu boční strany dolní končetiny (jako lampasy na generálských kalhotech) až na nohu, kde končí na zevní straně 4. prstu nohy.
Průběh dráhy (meridianu) žlučníku
                 
                                                                                                    
Pod jejím vlivem jsou uši, oči, hrudník, játra, žlučník, hýždě, kolena, dolní končetiny. Dráha má veliký význam u migrénozních bolestí hlavy, kdy stimulace jejích bodů dokáže přinést úlevu.Funkcí žlučníku je uchovávání a vylučování žluče, která napomáhá trávení. proto při jeho poruchách dochází k nadýmání, průjmům, pocitu hořkosti v ústech, zvracení.
Z psychických vlastností mu patří rozhodnost, odvaha.
Poruchy žlučníku a jeho dráhy se projeví zejména nespavostí, depresemi, bolestí hlavy, závratěmi, poruchami sluchu, zněním v uších, bolestmi očí a bolestmi a poruchami v oblasti dráhy, dále poruchami periferních nervů, šlach a svalstva. Dochází ke křečím svalů, nebo naopak k jejich ochablosti. Její maximální čas je od 23 do 1hodiny.
Cvičení provádíme stejně jako u jater v širokém roznožném sedu se vzpřímenou páteří. Paže vzpažíme a propleteme prsty. Rovně se předkloníme, rukama zatlačíme shora do pravého kolene, které tak tlačíme k podložce. Vydržíme. Pak se narovnáme, vzpažíme a opět se předkloníme, tentokrát k levému koleni.

---

3. Cvik prospívající srdci

    léčivý zvuk - kche nebo chu
Srdce přináleží elementu ohně, z ročních období létu. Má vztah ke střednímu uchu. Z tkání mu přináleží cévní systém.
Dráha srdce je jinovou dráhou horních končetin. Začíná v podpaží, postupuje po dlaňové straně horní končetiny, po její malíkové straně až na palcový okraj malíku, kde končí.
Průběh dráhy (meridiánu) srdce
                     
Pod jejím vlivem jsou srdce, centrální nervový systém s psychikou, temperament, cévy, jazyk, hmat, rameno, paže, malíková strana ruky, střední ucho. Je nejdůležitější ze všech orgánů, je jejich vládcem. Pokud je srdce zdravé, jsou i ostatní orgány v pořádku, a naopak.Je sídlem psychiky a vědomí. Řídí krev, kterou dopravuje ostatním orgánům. Má vliv na cévní systém a při jeho poruše dochází ke kornatění cév. Má vztah k imunitě. Jeho vnějším vývodem je jazyk. Již naše babičky říkaly, že co na srdci to na jazyku. A tak vedle rozeznávání chutí má jazyk důležitou funkci sdělovat naše myšlenkové pochody. Při poruše dochází k neklidu, nespavosti, duševní otupělosti, výpadkům vědomí.
V létě jang vrcholí, a proto jang srdce také vstoupá vzhůru,což může vyvolat bolesti v hrdle, záněty v krku, pocit sucha a pocit žízně, afty na jazyku, bušivé srdce, svíravé pocity v srdeční krajině, tlak na hrudníku, bolesti v podpaží, pocity horka a pálení dlaní, třes horních končetin, bolesti hlavy, žlutou barvu moče.
Při prázdnotě čchi srdce dochází k srdeční arytmii, silnému bušení srdce, nespavosti, návalům pocení, nervové oslabenosti, bušení srdce při pohybu a podobně. Dále to mohou být deprese, nespavost, poruchy paměti.
Citem srdce je radost, myšlenkovou náplní přání, která však nemusí být vždy uspokojována.Tekutinou srdce je pot. Tím má také vztah k řízení tepelné regulace.
Srdce tlumíme pomocí zvuku !kche!, zejména v brzkých ranních hodinách.
Zvuk syna (který použijeme při plnosti srdce je !chu!, zvuk sleziny, zvuk matky, který použijeme při slabosti srdce je nám již známý !sý!. Můžeme také doplnit při plnosti srdce o zvuk !čchuej! posilující ledviny, neboť tyto stojí v opozici k srdci a podmaňují si je.
Ze cviků srdci prospívá sed, při němž pokrčíme nohy a chodidla opřeme o sebe. Prsty nohou přitáhneme co nejvíce k tělu. Sepneme ruce a propleteme jejich prsty, přičemž malíky necháme natažené a tlačíme špičkami proti sobě. Takto sepnutýma rukama uchopíme sepnutá chodidla. Napřímíme hlavu a v této pozici setrváme.

4. Cvik pro tenké střevo

    léčivý zvuk - hhhaaa
 Tenké střevo je sdruženým jangovým orgánem k srdci. Jeho maximální čas je od 13 do 15 hodin. Jeho dráha začíná na malíkové straně špičky malíku a pokračuje po malíkové straně hřbetu horní končetiny přes ramenní oblast směrem ke krční pateři a od ní po krku na obličej, kde jde pod jařmovou kost a od ní se ohýbá ke středu ušního lalůčku, kde v jamce před ním končí.
Průběh dráhy (meridiánu) tenkého střeva
                 
                 
Pod jejím vlivem jsou horní končetiny, záda, šíje, hrdlo, hlava.Funkcí tenkého střeva je oddělovat energie z potravy, tedy příjem, zažívání a absorbce výživných substancí a transport odpadních látek do tlustého střeva. Současně má vliv i na metabolismus tekutin. Při jeho poruše dochází k zažívacím potížím, kručení v břiše, bolestem břicha, průjmům. Také k poruchám močení (hospodaření s vodou). Má také vliv na laktaci (tvorbu matařského mléka). Jinak to mohou být i bolesti zubů a bolesti v ústní dutině, bolesti v krku, šíje a hlavy, závratě a hučení v uších, poruchy sluchu, onemocnění horních končetin.
Při cvičení vycházíme ze stejné pozice jako v případě srdce. Předkloníme se a spustíme hlavu co nejvíce ke spojeným rukám.

---

5. Cvik prospívající slezině - slinivce

     léčivý zvuk - hhhúúú
Slezina je jinový orgán náležející elementu země, z ročních obdbí pozdnímu (deštivému) létu. Jejím vnějším vývodem jsou ústa. Její dráha - jinová dráha dolních končetin - začíná na vnitřním okraji palce nohy, odkud jde k vnitřnímu kotníku nohy a dále po zadní straně holenní kosti a po vnitřní ploše stehna do tříselné oblasti, kterou překračuje, a postupuje po předoboční straně břicha a hrudníku až do druhého mezižebří, odkud se lomí a končí ve středni podpažní čáře na dolním okraji šestého mezižebří.
Průběh dráhy (meridiánu) sleziny
                  
Pod jejím vlivem jsou plíce, břicho, střeva, žaludek, slezina, játra, urogenitální systém , dolní končetiny. Maximální čas dráhy sleziny je od 9 do 11 hodin dopoledne.  Tradiční medicína přiřkla slezině funkci řídit zažívání, přeměnu a dopravu výživných látek a vody jednotlivým orgánům. Podle tradičních názorů slezina vytváří jemnou výživnou čchi, která je z ní transportována do celého těla. Také odpovídá za hospodaření vodou. Řídí ovládání krve a udržuje ji v cévách (při poruše dochází ke krvácení odkudkoliv, k silné menstuaci). Svým vlivem na měkké vazivo, podkoží a svalstvo udržuje vnitřní orgány ve své pozici, aby nedocházelo k jenich klesání a výhřezům. Má také vliv na imunitní systém.
Stav sleziny se projevje na rtech, jejím vývodem jsou ústa. Její tekutinou jsou sliny. Emocí sleziny jsou obavy, zádumčivost, z rozumových dějů přemítání, myšlení.
Při plnosti dochází ke zvracení, nadýmání, říhání, bolestem hlavy s horečkou, vodnatému průjmu. U prázdnoty jsou pocity únavy končetin, neklid, nespavost, vodnaté otoky. Slezinu posiluje zvuk !hu!, který je možno doplnit dechem matky (srdce) !kche!.
Ze cviků prospívá slezině tento: Vzpažíme ve vzpřímeném sedu propleteme prsty a protáhneme se do záklonu. pro zdatnější: Sedneme si mezi paty, chodidla vytočíme do stran. S oporou předloktí se položíme na záda a uvolníme šíji. Prsty rukou vzájemně propleteme a vzpažíme. Ukazováky tlačíme proti sobě.

6. Cvik pro posílení žaludku

    léčivý zvuk - čččuuu
Žaludek je jangovým partnerem, sdruženým orgánem sleziny. Tradiční medicína ho nazývala mořem potravy. Jako dutý orgán má na starosti příjem potravy a je jejím zásobníkem. Stará se o veškeré trávení a transport látek a vody. Otevírá se navenek ústy, jeho tekutinou jsou sliny, řídí chuť. Rozkládá potravu a vytváří z ní jemnou esenci, kterou podle tradičních názorů slezina dále zpracovává a rozvádí po těle. Tím se podílí na tvorbě postnatální čchi.
Dráha žaludku jako jangová dráha dolních končetin začíná těsně pod středem oka a jde směrem dolů až k dolní čelisti, kde se podkovovitě otáčí, a před ušním boltcem vystupuje až nad přední vlasovou hranici. Z nejnižšího místa podkovy jde směrem dolů na krk do nadklíčkové krajiny, kde uhýbá do linie jdoucí středem prsní bradavky a postupuje po hrudníku směrem dolů. Pod prsy se stáčí blíže střední linii těla a pokračuje po břiše až k tříselní krajině. Poté jde po přední a zevní ploše dolní končetiny, po středu nártu a končí u zevního okraje 2. prstce nohy.
Průběh dráhy (meridiánu) žaludku
                      
Pod jejím vlivem tedy jsou hlava, tváře, psta, zuby, hrdlo, plíce, žaludek, střeva, dolní končetiny. Kousek pod kolenem se nachází 36. bod této dráhy, nazývaný mořem jangu, který má velký vliv jednak na celý průběhdráhy, zejména však na nervový systém, který tonizuje, eventuálně při jeho přepětí uklidňuje. Maximlní čas je od 7 do 9 hodin ráno.
Žaludek je v tradiční medicíně považován za velmi důležitý. Proto jeho poruchy mohou ovlivnit i ostatní orgány. Porucha dráhy se projevuje zejména bolestmi hlavy, bolestmi zubů v dolní čelisti, krvácením z nosu, obrnami a bolestmi v tvářích. Na krku jsou to zejména zvětšené lymfatické uzliny, bolesti v oblasti kývače hlavy, štítné žlázy, koktavost. Také poruchy chuti, bolesti břicha, zvracení, poruchy trávení, vředové choroby a onemocnění prsní žlázy.
Při cviku k posílení žaludku sedíme na patách se vzpřímenou páteří. Paže vzpažíme bočním obloukem, propleteme navzájem prsty a konce prsteníků tlačíme do mezer mezi prsty. Zakloníme hlavu a dlaně otočíme směrem nahoru.

---

7. Cvik pro protažení dráhy plic

     léčivý zvuk - při oslabení chuuu
                      - podzim, zima sss
Plíce patří elementu kov, z ročních období podzimu. Jejich vnějším vývodem je nos. Z emocí je to smutek, z rozumových vlastností vůle. Plíce leží ze všech vnitřních orgánů nejvýše, a proto jsou často napadány zevními škodlivinami. Jsou na ně velmi citlivé. Jejich maximální čas je ráno od 3 do 5 hodin. Z tkání patří plícím a elementu kovu také kůže.
Dráha plic je jinová dráha horních končetin. Dráha začíná ve 2. mezižebří uprostřed mezi linií prsní bradavky a podpaží. Odtud stoupá do 1. mezižebří a stáčí se do oblasti ramenního kloubu. Jde přes jeho přední stranu na horní končetinu, kde probíhá po její dlaňové a palcové straně a končí na palci ruky.
Průběh dráhy (meridiánu) plic
                               
                 
Pod jejím vlivem jsou tedy horní končetiny, hrudník, plíce, hrdlo a nos. Plíce řídí dýchání a zásobování všech orgánů energií čchi. Také řídí pohyb vody. Mají vliv na ochlupení a kůži vůbec. Mají vztah k imunitním dějům. Jejich tekutinou jsou hleny (proto se při nachlazení objevuje sekrece z nosu a produktivní kašel). Při normální funkci je jedinec se širokým pasem, skromný, praktický, pozitivně laděný. Při oslabení má skleslé držení ramen, vpadlý hrudník. Má depresiní nálady, zejména na podzim, neboť plíce patří podzimu. Je uzavřený, málomluvný, konzervativního myšlení, až zkostnatělý.
Plnost plic se projeví pocity plnosti v hrudníku, bolestmi ramen a zad, nachlazením, velkým množstvím žluté moče. Při prázdnotě jsou taktéž bolesti v ramenou a zdech, dechové potíže, časté močení s malým množstvím moče. Dochází k oslabení obranných sil. Dráha plic, zejména její 7. bod nacházející se asi 3 cm nad zápěstím na jeho dlaňové a palcové straně na hraně kosti, má výrazný vliv na kožní onemocnění, ale také na spáleniny (jde vlastně o poruchu kůže). Masáží tohoto bodu můžeme zmírnit následký spáleniny kdekoliv na těle a zároveň působit i ke zmírnění bolestí.
Při oslabení plic je vhodné cvičet dech !chu! (dech matky, která posílí plíce). A protože na podzim se uzavírají póry v pokožce a nahromaděné teplo z léta může zablokovat plíce, je v tomto období nejlépe cvičit dech !s!, který plíce vyčistí.
Z tělesných cvičení je posiluje následující: Stojíme v širokém rozkročení, tělo je vzpřímené. Pozvolna vzpažujeme za současného nádechu, při zapažování vydechujeme. V zapažení spojíme ruce za zády a zaklesneme palce bříšky proti sobě a protáhneme se. V tomto protažení chvíli setrváme.

8. Cvik pro posílení dráhy tlustého střeva

    léčebný zvuk - -
Tlusté střevo je sdruženým orgánem plic. Jeho maximální čas je od 5 do 7 hodin ráno. Úkolem tlustého střeva je vstřebávát vodu a vylučovat odpadní látky z těla. Jde o jangový orgán. Jeho dráha začíná na palcovém okraji ukazováku a probíhá po hřbetní a palcové straně po horní končetině až na nejvyšší bod ramene, odkud se dostává do nadklíčkové krajiny a přes krk na obličej. Nad horním rtem kříží jako jediná dráha střední linií těla a dostává se na druhou stranu, kde končí v rýze u nosních křídel.
Průběh dráhy (meridianu) tlustého střeva
                           
Pod vlivem dráhy tlustého střeva jsou hlava, ústa, zuby, tváře, jícen, horní končetiny. Má vliv i na sliznice dýchacích cest a zažívacího systému. Proto je vhodná i při počínajících onemocněních z nachlazení, kdy v počátečních stádiích lze masáží jejího 4. bodu předejít vzniku onemocnění (i angíny nebo teploty). Bod se nachází v prvním meziprstním prostoru ruky ve výši poloviny záprstní kůstky palce.
Vedle kručení a bolestí v břiše a poruchy stolice se při poruše tlustého střeva objevují také bolesti zubů a nemoci dásní, rýma, krvácení z nosu, alergické projevy, záněty hrtanu, hltanu a jícnu, bolesti a poruchy hybnosti v rameni, paži a lokti. Dráha tlustého střeva má také silný protibolestivý a protizánětlivý účinek, uklidňuje psychiku.
K posílení dráhy slouží následující cvik. Ve stoji rozkročném spojíme ruce za tělem, propojíme prsty a dlaně stočíme směrem dolů. Tlak přeneseme do konců obou ukazováků. S napjatými horními končetinami se předkloníme a zakloníme hlavu. Nyní paže zvedáme co nejvýše. Vracíme se zpět do základního postoje a uvolníme paže.

---

9. Cvik pro posílení ledvin

     léčivý zvuk - čchuej (šwej)
Ledviny patří k elementu vody a jejich ročním obdobím je zima. Vnejším vývodem jsou uši, močová trubice a konečník. Z emocí k nim patří strach, z rozumových vlastností moudrost. Jejich maximální čas je od 17 do 19 hodin. Jijich dráha začíná na plosce nohy uprostřed přední třetiny a pokračuje na vnitřní plochu nohy, odkud jde k vnitřnímu kotníku a po vnitřní straně dolní končetiny do tříselné krajiny, kterou překračuje, a probíhá dále po přední straně břicha, blízko jeho střední linie, až na hrudník, kde se dostává lehce zevně do linie jdoucí středem prsní bradavky, a končí pod klíční kostí.
Průběh dráhy (meridiánu) ledvin
                        
Pod jejím vlivem jsou hrdlo, plíce, břišní a urogenitální orgány, dolní končetiny. Podle tradiční medicíny jsou ledviny skladištěm vrozené energie, základem síly a hmoty, z níž se člověk rodí, žije a sám může plodit. K ledvinám patří kosti, jejich dřeň, vlasy, konečník, močový systém. Podle tradičních názorů i mozek. Ledviny řídí vodní a minerální hospodářství, rozhodují o vývoji osobnoti. Mají vliv na kosti, vlasy, uši, pohlavní orgány. Při jejich poruše dochází k řídnutí kostí, vzniků zubních kazů, poruchám krevního tlaku. Rozhodují o vývoji osobnosti, a tedy i předčasném stárnutí, šedivění vlasů, růstu nehtů, hojení zlomenin. Mají vliv na sexuální a rozmnožovací funkce. Mají vztah k tvorbě otoků, ale i vztah k zažívacímu traktu. Při jejich poruše dochází k plynatosti, průjmu, zácpě. Vzhledem ke vztaku k vnitřnímu uchu mají vliv na poruchy sluchu, závratě, znění v učích. Jejich kondice se projevuje na vlasech. Významný je také první bod dráhy ledvin, který lze s výhodou použít při léčbě angín. Stačí jej masírovat, nebo ještě lépe tonizovat přiložením teplé láhve do nohou.
Pokud jsou ve stavu prázdnoty dochází k popelavému koloritu kůže, dušnosti, bušení srdce, bolestem v kříži, impotenci, poruchám menstruace, pálení dlaní a chodidel, pocitu chladu nohou, špatnému spánku. Ale také k šerosleposti, hučení v uších, vypadávání vlasů, zlomeninám kostí. Při plnosti je pocit horka v ústech, sucho v krku, otoky hrdla, otoky kdekoliv a podobně. Ledviny posilujeme dechem !čchuej!. V případě nedostatku jinu posílíme jejich matku - plíce dechem !s!.
Při posilování ledvin sedíme s nataženýma nohama. Jejich špičky přitáhneme k tělu a pomalu se předkláníme co nejvíce za současného výdechu. Nohy zůstávají natažené a hlavou se snažíme dotknout kolen. Uvolníme trup a sledujeme dech. Prsty rukou uchopíme prsty nohou a prostředníky tlačíme na první bod dráhy ledvin. Ramena a šíje jsou uvolněné.

10. Cvik na močový měchýř

      léčivý zvuk - sss
Močový měchýř je sdruženým orgánem ledvin. Jeho funkcí je vylučování moče, a tím má vliv na vodní a minerální rovnováhu v těle. Podle tradičních názorů má vliv také na pohlavní funkce a psychiku. Jeho maximální čas je od 15 do 17 hodin. Jeho jangová dráha dolních končetin začíná poblíž vnitřního okraje očního koutku, pokračuje směrem na čelo a hlavu, kde se dostává asi 3 cm od střední linie, a pokračuje na záhlaví. V oblasti šíje se dráha rozdvojuje. Obě dráhy probíhají pak paralelně podél páteře až do hýžďové krajiny. Dále pokračují po zadní straně stehna a v podkolenní jamce se obě větve spojují v  jednu dráhu, která pak probíhá po zadní a boční straně bérce, kolem zevního kotníku a končí na malíku nohy.
Průběh dráhy (meridiánu) močového měchýře
                          
Pod vlivem dráhy, která je nejdelší ze všech akupunkturních drah, jsou hlava, šíje, záda, hýždě, dolní končetiny. Dále pak vnitřní orgány, neboť na této dráze se nacházejí takzvané souzvučné body jednotlivých orgánů.
Při poruše dochází k poruchám vodního hospodářství, poruchám močení, otokům. Dále k bolestem hlavy, šíje, zad (poruchám páteře). Dráha má vztah také k čelním dutinám a hrtanovým mandlím, sluchovým poruchám. Velmi výrazný je také protibolestivý efekt. Zejména body této dráhy v oblasti nohy mají zásadní protibolestivý vliv na bolesti v průběhu celé dráhy.
K posílení dráhy a močového měchýře jako orgánu slouží následující cvik: Zaujmeme stejnou polohu jako u cviku k posílení ledvin. Jen po uchopení prstů nohou se k nohám přitáhneme a  uvolníme se. Chvíli vydržíme a pomalu se vracíme zpět do sedu.

---

11. Cvik proposílení obalu srdce

      léčivý zvuk - sssiii
Obal srdce ochraňuje srdce pred přímým působení patologických energií (horkem, chladem a podobně). Podle moderních autorů jde o špatný překlad a správně by se dráha měla jmenovat dráha mozku. Má vliv na nervovou a duševní aktivitu. Její poruchy se projevují zejména neklidem, úzkostí, stavy pomatenosti, dále poruchami sexuální aktivity. Posléze má vliv na celý cévní systém. To se může projevit jako angina pektoris, bolestmi končetin na podkladě cévních spazmů.
Dráha je jinovou dráhou horních končetin, patří pod prvku elementu ohně a do období léta. Začíná  zevně od prsní bradavky, pokračuje ve střední linii dlaňové plochy horní končetiny a končí uprostřed špičky prostředního prstu. Její maximální čas je od 19 do 21 hodin.
Průběh dráhy (meridiánu) obalu srdce
                               
Poněvadž patří pod element ohně , je i ona po emoční stránce svázána s radostí a po rozumové s přáním. K posílení dráhy zaujmeme turecký sed se vzpřímenou páteří. Překřížíme paže a položíme je dlaněmi na protilehlá kolena. Dlaněmi mírně na kolena tlačíme, čímž stimulujeme 7. a 8. bod dráhy na dlaních.

12. Cvik pro posílení tří ohřívačů

       léčivý zvuk - šššííí
Dráha tří ohňů (tří ohřívačů, tří částí těla) je jangovou dráhou sdruženou s dráhou obalu srdce. Její jméno symbolizuje horní, střední a dolní část trupu s příslušnými orgány. Její funkcí je přepravovat prvopočáteční čchi, která je podkladem pro činnost všech orgánů. Řídí také přepravování tělesných tekutin, čchi a krve.
Jako jangová dráha horních končetin začíná u malíkového okraje nehtu 4. prstu, probíhá uprostřed dorzální strany horní končetiny, přes oblast ramene a krk směrem k uchu, které obkružuje, a  končí v jamce u zevního očního koutku. Její maximální čas je od 21 do 23 hodin.
Průběh dráhy (meridiánu) tří ohřívačů
                                                                                                            
Pod jejím vlivem jsou oči, uši, oblast ramenního pletence, ramena, lokty. Patří jí také cévní stěna. Podle jednotlivých úseků při její poruše dochází ke kašli, dušnosti, poruchám plic a srdce, dále k zažívacím poruchám nadýmání, zácpě, kručení ve střevech, průjmům. U dolního zářiče k poruchám funkce močového a pohlavního ústrojí, poruchám močení, potížím s vytlačováním stolice, průjmům. U poruch z plnosti jsou to zejména otoky a bolesti hrdla, střídání pocitů chladu a horka, hučení v uších, nedoslýchavost, choroby dolní čelisti, otoky v podpaží, dušnost, potíže s močením. Při prázdnotě hučení v uších, závratě, spontánní pocení. Podle novějších názorů je tato dráha dráhou míchy a řídí její funkci. Při posilování dráhy vycházíme ze stejné pozice jako u dráhy obalu srdce. Ruce položíme na kolena z vnější strany a pomalu se předkláníme. Hlavou se snažíme jít co nejníže a zároveň se protahujeme v bedrech.

 Zadní střední dráha

Zadní střední dráha, nebo také řídící, se ve svém průběhu spojuje se všemi jangovými dráhami. Jde o nepárovou dráhu, která je nazývána mořem jangovýách drah, neboť ve všech jangových dráhách řídí jejich čchi. Probíhá ve střední čáře zadní plochý trupu od perinea(bod mezi pohlavními orgány a konečníkem) až k hornímu rtu. Indikacemi jejího použití jsou poruchy jednak urogenitálního systému, dále zažívacího systému, svalově kloubní potíže, bolesti kolem páteře, bolesti v oblasti hlavy, ramenních kloubů, končetin, závratě, tetanické a epileptické stavy. Z duševní sféry neurastenie (chronický unavový syndrom), nespavost, stavy vyčerpanosti, rozčilení, nedostatečná koncentrace.

 

Přední střední dráha

Přední střesní dráha, či dráha početí, koncepce, je opět nepárovou dráhou probíhající tentokrát po přední ploše těla v jeho střední linii od perinea (bod mezi pohlavními orgány a konečníkem) až k dolnímu rtu. Je spojnicí všech jinových drah, mořem jinu.
Nachází se na ní celá řada poplašných bodů. Indikací k jejímu použití jsou především onemocnění močově pohlavního systému, zejména poruchy močení, měsíčků, klimakterické potíže, neplodnost. Dále bolesti v břiše a na hrudníku. Ale také i katary dýchacích cest, onemocnění vedlejších dutin a tvorba polypů, astmatické potíže, onemocnění štítné žlazy, akné a ekzémy. Také neurotické potíže a pocity vnitřního chvění.
Jednotlivým dráhám (meridiánům) příslušejí také krajiny, kudy probíhají. Tak například dráze tlustého střeva, jdoucí od ukazováku ruky po zevní ploše horní končetiny přes oblast ramene, krku a na obličej, kde končí v oblasti nosu, budou také odpovídat nosní onemocnění, bolesti zubů, krku, poruchy v oblasti ramenního koubu a palcové strany ruky. Budeme-li vybírat jen cvičení, musíme k těmto okolnostem přihlédnout.

Nadledvinky a jejich vliv na organismus

Nadledvinky patří mezi takzvané endokrinní žlázy-žlázy s vnitřním vylučováním.Jsou to útvary uložené na horním pólu ledvin.To je také důvod proč nebyly dlouho poznány.Nadledvinky byly zprvu označovány jako nadledvinkové kapsičky,protože než došlo tělo pitvaného zločince na stůl,dřeň nadledvinek se rozložila a zbyl po ní jenom obal.
Skládají se ze dvou částí,z dřeně a kůry.Jsou to vlastně rozdílné orgány,které mají zcela odlišné funkce a spadají do různých orgánových systémů.Zatímco dřeň patří do autonomního nervového systému,tak kůra nadledvin je endokrinní orgán,který vylučuje zcela jiné látky než dřeň.Dřeň nadledvin produkuje hormon adrenalin a noradrenalin.Hormon adrenalin se vylučuje do krve při strachu a úzkosti.Jestliže se člověk cítí ohrožen,někdo na něj zaútočí,nebo se cítí ve stresu vykazují nadledvinky zvýšenou produkci adrenalinu.Díky tomu se zrychlí tep,rozbuší se srdce,zbledne kůže,zježí se vlasy.Probíhá ještě mnoho dalších procesů v organismu,aby se člověk připravil k boji,nebo útěku.U člověka,který trpí úzkostí se všechny uvedené stavy dostavují přesto,že není přímo ohrožen,ale stačí k tomu pouhý pocit ohroženosti.Pokud se tyto stavy často opakují dojde ke změně fungování autonomního nervového systému,ale i ke změnách ve fungování jiných orgánů.Může například dojít k poruše metabolismu cukrů,k vysokému tlaku apod.
Dalším hormonem,který je vylučovám dření nadledvin je hormon noradrenalin,který má vzhledem k adrenalinu opačné účinky.Na srdci například způsobuje zpomalení tepu a arytmii,zužuje dýchací cesty což se využívá při léčbě některých nemocí stejně,jako se využívá adrenalinu k léčbě astmatu a rozšíření dýchacích cest.Tyto hormony se vzájemně doplňují a mají velký vliv na mnoho funkcí našeho těla.Porucha v produkci těchto látek způsobuje mnoho zdravotních problémů.Ať už jde o nespavost spojenou s bušením srdce,zácpu,tak také zvýšený krevní tlak či zůžení průdušek.Může také docházet ke zvýšenému vyplavování cukru do krve,které nutí organismus k častějšímu vyplavování inzulinu a tím dochází k oslabení slinivky břišní.Infekční ložiska v dřeni nadledvin mají za následek tuto deregulaci a tak se detoxikace nadledvin stává důležitou cestou k úpravě mnoha zdravotních projevů.
Kůra nadledvin produkuje hormony,které nazýváme steroidy.Nejvýznamnější a také jedním z nejsledovanějších z nich je život zachraňující antistresový hormon kortizol.Jeho vylučování je kromě nadledvin úzce spjato s nadřízeným řídícím orgánem,hypofýzou.Ta produkuje řídící hormon pro kůru nadledvin.Dalším důležitým hormonem kůry nadledvin je aldosteron-je to hormon patřící mezi mineralokortikoidy ,jejichž hlavním úkolem je regulovat přítomnost solí v organismu.Významně se podílí na regulaci vody v organismu.Nadledvinky se při produkci kortizolu nespokojují jen s vlastní činností,ale využívají játra k tomu,aby se z kortizolu vyráběl kortizon,který je pak tím vlastním řídícím hormonem.Nestačí tedy při různých potížích detoxikovat jen osu hypotalamus-hypofýza,regulující činnost nadledvin,ale i samotné nadledviny a nakonec i játra,aby v nich docházelo ke správné přeměně kortizolu na kortizon.Účinek kortizonu je jednoznačně spjat se stresem a tak nadledvinky musí být schopny ve stresu tyto hormony správně produkovat.Kortizon má také protizánětlivé účinky a snižuje citlivost na bolest.Využívá se proto i léčebně v revmatologii a při různých autoimunitních poruchách a jiných stavech kde si medicína neví tak úplně rady.Problémy s tímto hormonem jsou jednoznačně spojeny se stresem,kterého je v naší společnosti více než dost,a který se ne vždy naučíme dokonale zvládat.
Kromě steroidů produkuje kůra nadledvin také mužský pohlavní hormon androsteron,který ovšem není tak silný jako androsteron produkovaný varlaty(nazývaný testosteron)Androsteron kůry nadledvin podporuje rozvoj sekundárních mužských pohlavních znaků a tudíž je vylučován až od puberty.Je důležitý i pro děvčata k rozvoji svalstva,sexuální apetence jako protiváha k ženským pohlavním hormonům.Proto mohou některé dívky vykazovat mužské(androgenní)rysy,neboť jejich organismus prostřednictvím kůry nadledvin produkuje také vyšší množství mužského pohlavního hormonu.U dívek od puberty se proto může tvořit i vyšší množství androsteronu,než potřebují,a začínají tak růst chloupky a jiné nežádoucí mužské znaky.

Poruchy okruhu sleziny

V pentagramu čínské medicíny zaujímá slezina jedno z pěti čelních míst,ovšem z hlediska současné medicíny mezi základní a nezbytné orgány nepatří.Játra,ledviny,srdce a plíce jsou orgány bez nichž nemůže organismus fungovat,ale slezina může být celá bez důsledků odstraněna a její funkci převezme slinivka.Funkcí sleziny je likvidace odumřelých krevních elementů.V čínské medicíně nabývá však slezina větší vážnosti.jak už to u čínské medicíny bývá,ta považuje za důležitý z fyzického či psychického hlediska každý náš orgán.Vzhledem k souvislostem pentagramu země-slezina rodí kov-plíce.Slezina je orgánem starostí a přemítání a plíce orgánem deprese a smutku.není divu,že tolik lidí,kteří si dělají nadměrné starosti časem také trpí depresemi a smutkem.O jiných detoxikačních souvislostech by se ještě dalo psát dále.
Ke slezině se váží ještě dva důležité orgány a to slinivka a žaludek.Znamená to tolik,že v žaludku se nebude vytvářet ložisko poškozující jeho funkci,pokud se nejdříve nevytvoří skryté ložisko ve slezině.Proto při jakýchkoliv potíží se žaludkem či slinivkou je důležité pro úplné vyléčení a zamezení opakování recidiv potíží vyřešit odstranění ložiska ve slezině.Takto se neustále vrací infekce helicobacter pylory či borelie,záněty žaludeční sliznice,žaludeční vředy apod.Slinivka i slezina jsou zároveń velice citlivé na toxiny z jater,proto i jejich vyčištění a odstranění ložisek přispívá velkou mírou ke správné funkci těchto orgánů.
Slezina ovlivňuje naši konstituci a tak lidé,kteří nemají dostatečně energeticky funkční slezinu ,nemívají kvalitní svalstvo a jsou to lidé spíše pastózního typu.Jejich tkáně jsou měkké a nepevné.Má také vliv na tvar a kvalitu prsní tkáně u žen,tudíž za nepevná a povislá prsa může nekvalitní energie sleziny.Slezina také ovlivňuje produkci hlenu a tak lidé tohoto typu mají hlenu příliš především na sliznicích dýchacího a trávicího ústrojí,ale také v gynekologických orgánech.nadprodukce hlenu umožňuje vytváření obalů ložisek infekce.Mikrobiální infekce využívají hlen jako útočiště,kde se mohou skrýt před imunitním systémem a produkovat pomocí lymfatického systému,krevních cest,nervového systému toxiny a poškozovat tak i velmi vzdálené orgány.Samotné ložisko není tak škodlivé jako toxiny z něj proudící do organismu.
Na dobré funkci sleziny je závislá hormonální sféra a tak poruchy početí,neplodnost,nepravidelná menstruace i různé poruchy hormonální funkce u mužů i žen bude potřeba řešit také detoxikací slezinového okruhu.Vzhledem k uvedeným souvislostem se detoxikace sleziny využívá také jako prevence i podpora léčby hormonálně podmíněných nádorů.Tedy nádorů prsu,dělohy,vaječníků a prostaty.Také protivirová imunita,i když současná medicína tento pojem nezná,je závislá na slezině a samozřejmě určitých center v mozku i jinde v organismu.Slezina má také vliv na ukotvení zubů v dásni i když zuby jako takové náleží energii ledvin.Nedobrá funkce a potřeba čistit slezinu se může projevit v uvolňování zubů z dásní-paradontóze.Celkově má slezina vliv na sliznice ústní dutiny,ale i celkově v organismu,slinné žlázy,jazyk a další.Také lymfatický systém podléhá vlivu sleziny.Proto je u lidí s poruchou čistící funkce lymfatického systému potřeba detoxikovat slezinu.Jedná se o celulitidu,časté virózy,potíže s mandlem u dětí,přibírání na váze především v dolní polovině těla apod.Také časté opary je nutno léčit mimo jiné očistou sleziny.
Lidé kteří potřebují detoxikaci sleziny se projevují jako nadmíru starostliví,neustále myslí na druhé a na to jak je zabezpečit,vypadají že si se sebou nedělají starosti,ale když jim dáte možnost se vypovídat,zjistíte že jsou starostmi o sebe přesyceni,že jsou rádi když si jich někdo všímá i když o to slovně nežádají,ale při blížším pozorování takového člověka zjistíte jak se snaží dát na odiv co pro Vás dělá,jak to dělá rád,kolik s tím má starostí a vlastně Vás nenápadně vede k obdivu jeho samého.Slezina je typicky ženský orgán a proto se tato zátěž objeví častěji u žen,ustaraných maminek a tchýní,ale také u mužů s velkým bříškem,který by tak rád byl středem světa:)Tito lidé většinou ze svých neúspěchů obviňují spíše druhé lidi,při rozhovoru si můžete všimnout jak nenápadně navádějí řeč k tomu,že oni to mysleli dobře,ale kdosi jiný jim to pokazil.Málokdy obviní sebe,že něčemu nerozuměli,že by se mohli z něčeho poučit.Příliš se prosazující slezinu "zničí"nějaká nová akce,proto milé maminky a tchýně neseďte doma a nemyslete na to čím dobrým by jste své příbuzné,děti a muže potěšily,ale vyražte do světa a splňte si svá přání,víc se odpoutejte od starostí a zkuste nechat život volněji plynout.ne jen jídlem a prací živ je člověk:)
Že můžete mít problémy ve slezinovém okruhu můžete poznat podle přílišného přemítání,opakování si starých křivd a situací,přehnanou starostí o druhé,přehnanou péčí o druhé,častým zabýváním se jídlem,přemýšlením o jídle.Z fyzických potíží je to obezita,přílišná štíhlost,výtoky,chuť na sladké,časté virózy,častá vodnatá rýma,hormonální poruchy,záněty dutin,krvácení z dásní,afty,opary,bradavice,rozpraskané rty,točení hlavy např.na kolotoči,zarudnutí-červené skrvnky v dekoltu,bolesti hrudní páteře a pod lopatkami,především levou,problémy středního ucha a další.

Úvod do Tradiční čínské medicíny

 

Tradiční čínská medicína není nic mystického, ani šarlatánského. Je to medicína, jako každá jiná. Snad až na jedno. Žádná medicína na světě nemá tak dlouhou tradici, neotestovala tak velký vzorek populace, a nezkoumala člověka ve vztahu k přírodě. Pravda, má svá úskalí, ostatně jako každý druh medicíny, má své omezené možnosti. To že si zachovala svoji čistotu, jasné formulace, a jednoduché vyšetřovací postupy od samého počátku, až do dnešních dnů, samo o sobě svědčí o uceleném systému, ne pouze o alternativě. Její terminologie je pro současného Evropana (a zvláště pak pro odborníka) značně odlišná a zpočátku působí až komicky. Když se však do problematiky ponoříme, zjistíme, že se i na zdánlivě složité věci, dá nahlížet z jiného úhlu pohledu, a vše se zjednoduší. Ne každému, se to však podaří. Proto se i u nás můžeme setkat s netolerantním přístupem a neúctou. Tradiční čínskou medicínu takový přístup nemůže ohrozit.
                                          
Existuje již 4 000 let
a bude fungovat i bez těch, kteří uznávají jen svou jedinou pravdu, která tím že je jediná, popírá již samu nejzákladnější zásadu dualistického principu jin a jang.

Tradiční čínská medicína se táhne jako červená nit, dějinami čínského národa, nezávisle na mocenských poměrech. Její zásady a principy přetrvávají stejně pokojně, jako plyne cesta tao. Je to dlouhá cesta a můžeme ji přirovnat k pramínku, který vytryskne kdesi vysoko v horách, stéká do údolí, přibírá další potůčky, mohutní, občas narazí na překážky, občas elegantně obepluje kopce. Někdy řeka zamrzne, ale i po té nejkrutější zimě zase přijde jaro a obleva, a proud řeky ještě více zmohutní a pomalu, ale nezadržitelně se šine k svému konečnému cíli- k uchování harmonie v přírodě. Tak se vyvíjela a vyvíjí i tradiční čínská medicína. Vždycky si všímala člověka, který je úzce spjat s přírodou, z přírody vzešel, v přírodě žije a zase se do ní bezpochyby vrátí. Ne neprávem se tato medicína nazývá přírodní. Má svá specifika, k nimž patří i používání různých přirovnání, která slouží k snazšímu pochopení čínské terminologie.

Tradiční čínská medicína není všemocná a spásonosná metoda, její nedostatky jsou hlavně v akutních, život ohrožujících stavech, kde západní medicína se svojí technikou a technologií suverénně dominuje, ale má co říci k léčení nemocí chronických, psychosomatických, tedy veškerých funkčních onemocnění.

Tradiční čínská medicína působí téměř dogmaticky, ovšem tato zdánlivá dogmata mají své opodstatnění. Když tradiční čínská medicína říká, že tato bylina "zahřívá" a druhá "ochlazuje" tak o tom nikdo nepochybuje, a to je taková jistota, jako že po noci přichází den. To západní medicína u různého léku s jistotou tvrdit nemůže, neboť kolik léku se již stahovalo z oběhu po několika letech.

Pokud se chceme zabývat Čínou, její mentalitou, filozofií či dokonce tradiční čínskou medicínou, vyžaduje to od nás, lidí západního světa určitou dávku pokory. Ta je totiž zapotřebí, abychom odložili naše zavedené myšlenkové pochody, které nás svazují, ale zároveň zkreslují i náš pohled na Čínu.

Čína totiž není ani neměnná, ani nehybná, ani uzavřená vůči okolnímu světu. Proto i její dnešní oficiální název Říše středu (Čung-kuo) je dobře zvolen, aby obyvatelům dodával pocit ,že se nacházejí uprostřed přirozených hranic.

Jsou zde jak velehorstva, tak i pouště a moře. Proto tradiční čínská medicína umí léčit lidi, jak na severu, tak i na jihu Číny, jak v horách, tak i u moře, což o sobě žádná jiná přírodní medicína tvrdit nemůže, neb se vyvíjela ve značně omezenějším prostoru, než je velikost Číny.

Za dobu své existence vykrystalizovala tradiční čínská medicína v unikátní léčebný systém, který nemá ve světě obdoby. Ostatně posuďte sami..........

Co a kdy – orgánové hodiny

Půlnoc: Zatímco si blaženě spíme, dostává signál pokožka na hlavě, aby stimulovala růst vlasů. Právě tehdy je totiž vylučován v nejvyšší míře růstový hormon STH. Vlasy nám povyrostou o 0,35 mm za den. Půlnoc napjatě očekávají i těhotné ženy. Právě tehdy se uvolňuje nejvíce hormonu progesteronu a ženy dostanou většinou porodní bolesti.

1 hodina: Kritický okamžik nastává pro lidi nemocné dnou. Koncentrace močových kyselin v krvi a ostatních tělesných tekutinách je totiž nejvyšší za celých 24 hodin.

2 hodiny: Dobře, že máme hormon vasopressin. Stará se totiž o zadržování vody v organismu, a tak se nepřímo postará i o to, abychom se v noci nepomočili, a potlačí i potřebu jít na záchod.

3 hodiny: Nejhorší doba pro astmatiky je tady. Příčinou je fakt, že adrenalin a záněty potlačující hormony jsou na nejnižší hladině. Zužují se dýchací cesty. Tělo také produkuje nejvíce látky způsobující křeče - histaminu. Proto je třeba, aby si nemocní vzali před spaním své léky, pomáhá také vitamin B a C.

4 hodiny: Kritický okamžik pro život. Právě teď dosáhl krevní tlak minima. Tělo dostává nejméně kyslíku a potravin, takže může dojít k selhání nemocného orgánu.

5 hodin: Jste příliš unavení, než abyste vstávali? Nedivte se, spací hormon melatonin právě teď zaplavuje vaše tělo nejvíce.

6 hodin: Tělo dostává signály pro start do nového dne. Vylučují se hormony, které zrychlují srdeční tep a zvedá se krevní tlak. Léky proti vysokému krevnímu tlaku působí nejlépe právě teď. Páry, které si přejí dítě, mají o této hodině ideální šanci, nejlépe v 5. 54 minut!

7 hodin: Těžká doba pro revmatiky. Hormony, které se starají o klidnění zánětů, jsou právě nyní na své nejnižší hodnotě.

8 hodin: Krevní tlak a tep se stále zvyšují, do těla je vylučován stresový hormon cortisol. Hrozí nebezpečí infarktu a migrenikům právě teď hrozí, že propukne záchvat.

9 hodin: Trávicí trakt jede naplno. Je ideální čas na pořádnou snídani, která zásobí tělo živinami a vitamíny.

10 hodin: Mozek vykazuje velkou aktivitu, nejvíc ale funguje krátkodobá paměť. Nastává vhodná doba na konference a zkoušky. Aktivnější během dne již nebudeme.

11 hodin: Imunitní systém se přebudovává, a tak začíná slábnout. A to je největší šance pro viry a bakterie. Kolem jedenácté dopoledně se proto určitě vyhněte přeplněným čekárnám nemocných lidí.

12 hodin: Krevní tlak je na svém maximu a hrozí nebezpečí infarktu. Je ten správný čas udělat si pauzu a projít se na čerstvém vzduchu. Pacienti s vysokým krevním tlakem by neměli zatěžovat organismus tučnými jídly a alkoholem.

13 hodin: Tělo "přeřazuje" na nižší stupeň, chystá se trávení snídaně. Právě v této době je nejvyšší vylučování moči, a proto možná častěji běháte na záchod.

14 hodin: Kvůli procesu trávení cítíme pokles energie. Potřebujeme siestu. Právě v této době proto na silnicích dochází k nejvíce nehodám.

15 hodin: Chcete si trhat obočí? Zajít k zubaři? Tak toto je ideální hodina. Díky nejvyšší hodnotě vylučování endorfinu jsme citliví o něco méně. Je to jako kdybychom si vzali lék proti bolesti.

16 hodin: Ideální doba na kurz cizího jazyka a trénování slovíček. Právě v této chvíli totiž funguje nejlépe dlouhodobá paměť.

17 hodin: Pokud chcete něco dělat manuálně, vyhraďte si na to čas v pět odpoledne. Vědci zjistili, že v této chvíli máme nejpevnější stisk ruky!

18 hodin: Tělo je unavené. Klesá puls a krevní tlak. Máte chuť na skleničku? Nechte si ji zajít. V této době jsou játra nejméně prokrvena a měla by velké problémy s odbouráváním alkoholu.

19 hodin: Ideální chvíle na večeři. Naše chuťové a čichové buňky pracují naplno, takže si jídlo vychutnáme.

20 hodin: Ten, kdo trpí pálením žáhy, by si měl právě teď vzít léky. Produkce žaludečních kyselin je totiž na svém maximu. Také je to ideální doba pro užití léků na revma.

21 hodin: A tohle je hodina požitků! Kdo má chuť na skleničku, měl by si ji dát v devět večer! Jaterní enzymy odbourávající alkohol jsou na nejvyšší hodnotě. Také smysly jsou nejaktivnější díky ústupu adrenalinu. A nejlépe uděláte, když si při "skleničce" vychutnáte dobrou knihu nebo film.

22 hodin: Imunitní systém je na vrcholu. Měli bychom zapomenout na jakékoliv akce. Právě v tuto chvíli je naše citlivost na bolest největší.

23 hodin: Doba vhodná k usínání. Vysoká hodnota "spacího hormonu" melatoninu nám dává pocit únavy. Lidé označovaní za noční ptáky mají však tuto dobu posunutou o tři hodiny později.

 

Popřemýšlejte prosím nad tím, jak se vy sami chováte k uvedeným činnostem v určitých konkrétních časech denního cyklu, zda jste v souladu nebo naopak v rozporu s těmito činnostmi...?!

V dalším článku na toto téma, budu řešit osobní plán s ohledem na orgánové hodiny a biorytmy...

LK

Orgánové hodiny a biorytmy (krátký denní cyklus a krátký hodinový cyklus)

párové orgány nepracují jen v těchto dvou hodinách viz obrázek:

Párové orgány nepracují jen v těchto zmíněných dvou hodinác,ale pracují i ve větším rytmu..

Nejvíce zatížené orgány:

Leden	močový měchýř
Únor	ledviny
Březen	žlučník
Duben	játra
Květen	srdce
Červen	tenké střevo
Červenec	krevní oběh (lynfatický systém
Srpen	tři ohřívače - teplo
Září	slezina, slinivka
Říjen	žaludek
Listopad	plíce
Prosinec	tlusté střevo

Stejně tak i v kratším rytmu přímo ve dvou hodinách, kdy je párový orgán nejvíce aktivní a to po 10-ti minutách...

 

HODINA	MAXIMUM ČINNOSTI	MINUTY V CYKLU	MINIMUM ČINNOSTI
1 až 3	JÁTRA	0 až 10	TENKÉ STŘEVO
3 až 5	PLÍCE	10 až 20	MOČOVÝ MĚCHÝŘ
5 až 7	TLUSTÉ STŘEVO	20 až 30	LEDVINY
7 až 9	ŽALUDEK	30 až 40	OBAL SRDCE
9 až 11	SLINIVKA,SLEZINA	40 až 50	TŘI OHŘÍVAČE
11 až 13	SRDCE	50 až 60	ŽLUČNÍK
13 až 15	TENKÉ STŘEVO	60 až 70	JÁTRA
15 až 17	MOČOVÝ MĚCHÝŘ	70 až 80	PLÍCE
17 až 19	LEDVINY	80 až 90	TLUSTÉ STŘEVO
19 až 21	OBAL SRDCE	90 až 100	ŽALUDEK
21 až 23	TŘI OHŘÍVAČE	100 až 110	SLINIVKA,SLEZINA
23 až 1	ŽLUČNÍK	110 až 120	SRDCE

takže můžeme působit na párový orgán nejen v určitou dvojhodinu, přináležící k párovému orgánu, ale i v konkrétních deseti minutách i třeba jiného orgánu v jeho denním cyklu.

Příklad:

Potřebujeme si vzít léky nebo bylinné čaje na Plíce 3x denně vstáváme kolem 07,00h a  řekněme nejpozději si chceme vzít poslední čaj do 20,00h. Během 12-ti hodin můžeme 3x až 4x  si dát bylinný čaj na Plíce a to vždy v 10 až 20 min dvouhodinového cyklu...

1. čaj - 07,10h - 07,20h (Žaludek - 7,00h až 9,00h )

2. čaj - 11,10h - 11,20h (Srdce - 11,00h až 13,00h)

3. čaj - 15,10h - 15,20h (Močový Měchýř - 15,00h až 17,00h)

4. čaj - 19,10h - 19,20h (Obal Srdce - 19,00h až 21,00h)

Když si v této "desetiminutovce" dáte ještě cvičení na očistění, harmonizaci a posílení konkrétního orgánu, udělali jste více než dost pro sebe po všech stránkách...!!!

 

Orgánové hodiny

ORGÁNOVÉ HODINY

Rámcové podmínky

Pojetí vnitřních hodin se zakládá na následujících cyklech:

Orgánové hodiny člověka probíhají všemi energiemi jednou za hodinu. Delším rytmem proběhnou jednou za 24 hodin. Roční doby nás provázejí jedním rokem. Další rytmus trvá dvanáct let.

Jinové i jangové doby najdeme jak v jinových, tak i v jangových meridiánech. Popis těchto vztahů v literatuře zatím úplně chyběl. Časová souhra meridiánů je základní částí praktického použití .

Doby Jin a Jang v orgánových hodinách

Orgánové hodiny v dobách Jin:

Meridián tlustého střeva …………………………………... 06.00-08.00 hod.

Meridián ţaludku ………………………………………….. 08.00-10.00 hod.

Meridián sleziny…………………………………………… 10.00-12.00 hod.

Meridián srdce…………………………………………… 12.00-14.00 hod.

Meridián tenkého střeva…………………………………… 14.00-16.00 hod.

Meridián močového měchýře……………………………… 16.00-18.00 hod.

Meridián ledvin………………………………………………18.00-20.00 hod.

Meridián perikardu (osrdečníku)……………………………..20.00-22.00 hod.

Meridián trojitého ohřívače ………………………………….22.00-24.00 hod.

Meridián ţlučníku ……………………………………………24.00-02.00 hod.

Meridián jater ........................................ .................. 02.00-04.00 hod.

Meridián plic ......................................... .................. 04.00-06.00 hod.

Orgánové hodiny v dobách Jang

Protože vedle sebe existují doby Jin a Jang, máme dobu vyrovnanosti, v níž jsou vyvážené orgánové energie Jin a Jang. Když se např. nachází v rovnováze energie močového měchýře

Meridián tlustého střeva ................................. 05.00-07.00 hod.

Meridián žaludku ........................................... 07.00-09.00 hod.

Meridián sleziny ............................................. 09.00-11.00 hod.

Meridián srdce ............................................... 11.00-13.00 hod.

Meridián tenkého střeva ................................ 13.00-15.00 hod.

Meridián močového měchýře ......................... 15.00-17.00 hod.

Meridián ledvin .............................................. 17.00-19.00 hod.

Meridián osrdečníku ...................................... 19.00-21.00 hod.

Meridián trojitého ohřívače ............................ 21.00-23.00 hod.

Meridián žlučníku ........................................... 23.00-01.00 hod.

Meridián jater ................................................. 01.00-03.00 hod.

Meridián plic .................................................. 03.00-05.00 hod.

Jinové úseky orgánových hodin existovaly vždycky stejně jako jangové. A dosud měla "každá strana" své zastánce. Ale při posuzování vnitřních hodin zatím nikdo skutečně nevzal v úvahu jednu věc: není možné, aby náhle jeden meridián skončil a druhý začal. Mezi Jin a Jang se nutně musí odehrávat jakási souhra, aby funkce meridiánů v pohybu dne a klidu noci zůstala stabilní.

Klid je dynamickým protipólem pohybu! Klid a pohyb se musí vzájemně doplňovat. A toto vzájemné doplňování stabilizuje naše tělo a naše zdraví.

Doby Jin a Jang musí existovat vedle sebe, jinak by nebyl k dispozici časový prostor, v němž se orgánová energie dostává do stavu rovnováhy.

Protože vedle sebe existují doby Jin a Jang, máme dobu vyrovnanosti, v níž jsou vyvážené orgánové energie Jin a Jang. Když se např. nachází v rovnováze energie močového měchýře   v Jin a Jang, pak je vyvážená u žen i u mužů, protože mezi nimi není žádný rozdíl, ovlivněný pohlavím. Jin můžeme považovat za ženský aspekt, Jang za mužský. Muži a ženy žijí v rovnováze v Jin a Jang. Rovnováha znamená: Jin je stejně velký jako Jang a naopak.

Jin si nelze představit bez Jang a stejně tak je nemyslitelný Jang bez Jin. Oba se stále doplňují a tvoří jeden celek, neboť Jin a Jang jsou dva aspekty celistvosti.

Jde o vyváženost polarit, ne o boj pohlaví. V Jin vzniká nemoc. Nemoc je stagnace. Jang vnáší do nemoci pohyb a jeho působením se nemoc může vyrovnávat. Tak vzniká zdraví. Zdraví se vrací zpět do Jin. Protože chceme zůstat zdraví. Když mluvím o dobách Jang, jde o dynamiku dne a o léčení. Když mluvím o dobách Jin, jde o zdravotní stav, který má zůstat zachován.

Jang vede a Jin následuje. Abyse Jang, neklidná energie, nepohyboval příliš rychle, brzdí ji Jin. Tak se Jang může i pozdržet. Jang pohybuje [in, aby neupadlo do deprese, protože je nepohyblivé. Jangové doby jsou charakteristické dynamikou plynoucího času: den začíná, pokračuje a končí, přechází v noc a pak zase začíná nový den.

Jin je doba, v níž nastává rovnováha. Když spojíme oba modely dohromady, má jangový meridián jinové a jangové doby a stejně tak máj jinový meridián jinové a jangové doby. Oba, jinové i jangové meridiány mají dobu rovnováhy. Tím se myslí, že ani jeden z modelů nemůže existovat sám o sobě. Sotva může energie mých plic skončit přesně v 5.00 hod a přesně ve stejný okamžik začít působit energie mého střeva. Co kdyby meridián tlustého střeva trochu "zaspal"? Padnu pak mrtvý k zemi? Nebo se mé tělo zastaví? Nebo si odpočinu, než se energie zase "náhodou" oživí? Samozřejmě musíme vycházet z plynulých přechodů, jedno střídá druhé a jeden úsek přechází v druhý bez přerušení.

Meridiány jsou energetické dráhy

V TČM se po tisíciletí rozvíjely vědomosti o meridiánech. Metoda akupunktury našla v posledních desetiletích cestu i do našeho západního lékařství. Pomocí tenkých jehliček lze usměrňovat proudění energie (samozřejmě jemnohmotné) v naší "elektrické síti". Také na ně můžeme působit cviky a mudrami. Ať se pohybujeme, jsme emocionálně uvolnění nebo napjatí, ať myslíme a plánujeme, bdíme nebo spíme: nic se neobejde bez přísunu energie do sítě. Jakýkoli energetický výdaj znamená zatížení sítě. Ale jak ji mohu odlehčit nebo dokonce ukládat energii? K energetické dráze "meridián žaludku" jsou jako funkční systémy připojeny mj. oči, hruď, žaludek a kolena. Když přetížím síť osmi hodinami práce u počítače (oči), s překříženýma nohama (kolena) a stravou, pohlcující rezervy (žaludek), mohlo by dojít ke krátkému spojení. To se může projevit jako náhlý výbuch agresivity ("ztratit nervy"), únavy ("vypnout") nebo nějaký stav mezi těmito dvěma krajnostmi. Krátké spojení nastává poměrně zřídka. Skoro vždycky - tedy v normálním případě - přijde pomoc odněkud jinud. Máme přece energetickou síť, v níž jsou soustředěná jednotlivá vedení. Když se někde odčerpá energie, má to za následek horší zásobení energií připojených funkčních systémů. Jakákoli nadměrná zátěž jednoho jediného vedení postihne celou síť, ale samozřejmě to platí i pro odlehčení. Z načerpání nové energie těží celá síť a tím pádem i všechny funkční jednotky.

Střední meridián přední

Střední meridián přední je přiřazen energii Jin. Ve dne, kdy se pohybujeme, řídí denní meridiány Tento meridián se také nazývá "hlavní dráha početí" nebo "služebník". V důsledku propojení a křížení všech jinových funkčních okruhů působí tato dráha velmi intenzivně.

Koncepční dráha – Dráha Početí (CV)

Koncepční dráha takříkajíc "šéfuje" polovině meridiánů, a to všem meridiánům jin. Má 24 akupresurních bodů, které lze stimulovat jednotlivě při kašli, astmatu, kýle (i tříselné) a při onemocněních urogenitálního systému.

Střední meridián zadní

Oba střední meridiány, přední i zadní (tzv. "guvernér") jsou řídící. V noci, když je tělo pasivní, řídí guvernér noční meridiány. Další názvy tohoto meridiánu: "regent" nebo "vozka". Představme si to obrazně: jako na drožce ve staré Anglii nebo na bojovém slonovi, kde vpředu sedí vojevůdce, uprostřed král a vozka vzadu. Úzce souvisí se všemi jangovými funkčními okruhy, takže se považuje za stimulátora a regulátora aktivní síly chi.

Řídicí dráha – Řídící Dráha (GV)

Řídicí dráha má na starosti druhou polovinu meridiánů, tedy všechny meridiány jang. Leží na ní celkem osmadvacet akupresurních bodů, jejichž stimulací lze příznivě ovlivňovat nemoci centrální nervové soustavy, křeče zádového svalstva, zablokování páteře, horečnatá onemocnění a přecitlivělost.

Tabulka aktivace jednotlivých orgánových hodin a jejich provázanost.

Jakosti pěti elementů

"Teorie pěti elementů" není pouhou domněnkou, spíš se jedná o tisíciletími ověřenou taoistickou vědu, které později využila i tradiční čínská medicína (TČM). Při pozorování pěti elementů a s nimi souvisejících orgánů a orgánových energií je užitečné si připomenout, jak se elementy projevují v přírodě, případně v našem všedním životě. Známá srovnání podporují naši představu, jaké vlastnosti elementů se v těle projeví:

· KOV (živel Země) je těžký a chladný. Na první pohled působí jako odolný a "nezranitelný". Tenký plech, vyklepaný nějakým tvrdým předmětem, však má prohlubně a lze změnit jeho tvar. V této změně pak setrvá. Když se zahřeje, ochlazuje se jen pomalu.

· VODA (živel Vody) se transportuje nebo stéká jako pěnící horský potok do údolí, kde se nakonec zase shromažďuje. Vytváří řeku nebo jezero a vodě se "nic nestalo". V klidném horském jezeru se odrážejí mraky, hory a stromy a zprostředkovávají klid, ačkoli ještě před chvílí voda prožívala drama prudkého spádu. Proto je voda v cyklu elementů tím nejsilnějším, protože jí nic nemůže "ublížit": je totiž úžasně přizpůsobivá, odolná, mocná a jemná.

·

· DŘEVO (živel Vzduchu) je pevné, pružné a poddajné. Příliš silná zátěž ho může zlomit. Suché dřevo se zlomí okamžitě.

· OHEŇ (živel Ohně) je neklidný; nemůže existovat sám osobě, musí se k něčemu upnout. Aby mohl "žít", spaluje svého nositele. Oheň se dá jen těžko přenášet.

· ZEMĚ (Ákaša - Éter) když oheň vyhasne, promění se jeho popel v zemi.

K tomuto elementu nepatří jen země, ale i hory a všeobecně i horniny. Země je trpělivá a oddaná.

·

Cykly pěti elementů

Cyklus zásobování

Tradiční čínská medicína (TČM) zná a využívá už celá tisíciletí souvislosti funkcí elementů: procesy v přírodě i v našem těle probíhají podle zákonitého, pevně daného řádu. V zásobovacím cyklu zásobuje každý element ten následující:

Dřevo dodává energii ohni, aby mohl hořet. Oheň spálí dřevo na popel, z něhož vznikne země. V zemi se obohacuje kov. Kovy přecházejí do vody - množství a koncentrace je jen otázkou času. Voda zásobuje dřevo, aby mohly růst rostliny. Kruh se opět uzavírá, když dřevo zásobí oheň.

Kontrolní cyklus

Zásobovací cyklus podporuje harmonii souhry, ale ta může být trvalá, jen když je každý element kontrolován. Oheň kontroluje kov, protože ho může roztavit. Kov kontroluje dřevo, protože ho může štípat. Dřevo kontroluje zemi - prorůstá ji svými kořeny. Země kontroluje vodu, protože určuje její průběh. Voda kontroluje oheň, protože ho může uhasit. Kruh se zase uzavírá, když oheň kontroluje kov.

Vyrovnanost cyklů

Chceme-li žít zdravě a vyrovnaně, musí fungovat jak zásobovací, tak i kontrolní cyklus. Převažuje-li energie některého elementu, protože se vymknul kontrole druhého, vzniká nerovnováha. Museli naše tělo vyrovnávat nějakou nerovnováhu, spotřebuje na to mnoho energie. Když nakonec blikají poplašná světla v podobě bolesti nebo nemoci, je jasné: souhra cyklů byla narušena.

Úsilí lékařů TČM (… a nejen jich) tedy směřuje v první řadě k obnovení "rovnováhy chi (Životní energie a živlů)". Mají k dispozici nejrůznější metody - motorické cviky, masáže, akupunkturu, fytoterapii apod., ale jejich cíl je vždycky stejný: vyrovnání energie.

POZNÁMKA: Pro snadné srovnání teorie Pěti prvků a Živlů uvádím popis živlů z Brány opravdového zasvěcení (BOZ) od Františka Bardona.

O živlech

Vše, co bylo stvořeno, jak makrokosmos, tak i mikrokosmos, tedy velký a malý svět, se vytvářelo působením živlů. Proto se při postupném zasvěcování budeme zabývat nejdříve těmito silami, abychom poznali jejich hloubku a rozmanitost.

Okultní literatura přinesla o živlových silách dosud pramálo, takţe jsem se rozhodl zpracovat dokonale toto ještě neobjasněné vědecké pole a odhrnout závoj, který tyto vesmírné zákony zastírá. Je to velmi zodpovědný úkol, neboť není snadné přesvědčit nezasvěcence natolik, aby o bytí a působení živlů získali nejenom vědomosti, ale aby byly později i sami schopni tyto síly také ovládat.

Celý vesmír se rovná hodinovému stroji s kolečky do sebe zapadajícími a vzájemně na sobě závislými. I samotný pojem božství, jakožto nejvýše chápatelného bytí, lze rozčlenit v aspekty, odpovídající ostatním živlům. O tom však podrobněji v příslušné kapitole o Bohu.

Nejstarší orientální spisy označují živly jako Tatvy. Naše evropská literatura věnuje těmto Tatvám pozornost jen natolik, že upozorňuje na jejich dobré účinky a varuje před neblahými,

tj. uvádí, co je záhodno konat za vlády Tatev nám příznivých a čeho se máme nutně vyvarovat při proudění Tatev nám nepříznivých. O správnosti této skutečnosti nelze nijak pochybovat, avšak vše, co bylo dosud uveřejněno, se týká jen nepatrného aspektu všech živlových účinků. Jak lze účinky živlů, tedy Tatev, zjistit pro osobní potřebu, je povětšině uvedeno v astrologických spisech.

My však hodláme vniknout hlouběji do tajemství živlů a zvolíme proto jiný klíč, který je sice analogický s astrologickým, nemá s ním však nic společného. A tohoto klíče, o němž čtenář dosud nemá ponětí, se naučíme všestranně používat.

Jednotlivé práce, analogie a účinky živlů popisuji postupně v jednotlivých kapitolách. Nemluvím jen o teorii, ale upozorňuji zároveň i na praktické upotřebení, neboť právě zde je ukryto největší arkánum.

O této velké tajné vědě živlů píše jiţ nejstarší kniha moudrosti, kniha tarotu, kde je na první stránce zobrazen mág, jenž ukazuje na živly a jejich zvládnutí. Na této první kartě symbolizuje:

meč – živel ohně hůl – živel vzduchu pohár – živel vody a mince – živel země.

Z toho vidíme, že žiţ v antických mystériích byl právě mág určen pro první kartu tarotu a zvládnutí ţivlů zvoleno za první zasvěcovací akt.

Zachovávaje tuto tradici věnuji proto i já největší pozornost především živlům. Jak z dalšího poznáme, je klíč k nim univerzálním prostředkem, jímž můžeme řešit všechny vyskytnuvší se problémy. Pořadí Tatev je dle indického přiřazení následující:

Akáša – princip éteru Tejas – princip ohně Vaju – princip vzduchu Apas – princip vody Prithivi – princip země

Indická nauka praví, že čtyři hrubší Tatvy vznikly z Tatvy páté, tedy z akášického principu. Akáša je tudíž princip příčiny a můžeme ji pokládat za sílu pátou, za tak zvanou kvint-esenci. O akáše, jakožto nejjemnějším živlu, se čtenář dočte více v příslušné kapitole. Také specifické vlastnosti ostatních živlů jsou v jednotlivých kapitolách blíže rozvedeny a to od nejvyšších úrovní počínaje až dolů do hrubé hmoty.

Již nyní mi dá čtenář jistě za pravdu, ţe to vskutku není lehký úkol: rozebrat dokonale ono veliké tajemství stvoření a vyjádřit to kromě toho slovy tak, aby každý mohl vniknout až do jádra věci a utvořit si vlastní obraz.

V dalším hovořím též o rozložení živlů a o praktickém významu, aby bez rozdílu každý, ať chemik či lékař, magnetizér, okultista, mág, mystik, kabalista anebo jogín mohl z toho pro sebe čerpat praktický užitek. Podaří-li se mi poučit čtenáře natolik, aby zvládnul látku alespoň

tak dalece, že bude s to pro vědecké odvětví, které ho nejvíce zajímá, upotřebit tohoto praktického klíče, bude moje snaha dostatečně odměněna.

Princip OHNĚ

Jak jsem se již zmínil, je akáša neboli princip éteru příčinou vzniku živlů. Za první živel, který dle orientálních spisů vzešel z akáši, musíme považovat Tejas, to jest princip ohně. Tento živel, právě tak jako všechny ostatní živly, nepůsobí jen na naší hrubohmotné úrovni, nýbrž projevuje se ve všem, co bylo stvořeno. Základními vlastnostmi ohnivého principu jsou: horko a expanze. Oheň a světlo vládlo proto na počátku všeho stvořeného. Také bible na to poukazuje a vyjadřuje to slovy: „Fiat lux – budiž světlo“.

Základem světla je samozřejmě oheň. Každý živel a tudíž i ohnivý, má dvě polarity a to aktivní a pasivní polaritu, to jest plus a minus. Plus je vždy ono budovatelské, tvořivé a plodivé, zatím co minus je pravým opakem toho a je rozkladné,ničivé. Musíme mít na zřeteli vždy dvě základní vlastnosti každého živlu.

Všechna náboženství všech dob připisovala aktivní stránce živlů vše dobré a pasivní stránce vše zlé. Po pravdě řečeno nemůžeme mluvit ani o dobru ani o zlu, tyto pojmy vzešly jen z lidského chápání. V univerzu není ani dobra ani zla, neboť vše bylo stvořeno na základě neměnitelných zákonů, v nichž se nejlépe zrcadlí božský princip a jedině znalost těchto zákonů nám dává možnost přibližovat se Bohu.

Abychom si rozpínavou vlastnost (expanzi) ohně mohli lépe představit, nazveme ji elektrickým fluidem. Pod tímto názvem není míněna jen hrubohmotná elektřina, ačkoliv, jak čtenář v dalším uvidí, má k ní určitý analogický vztah. Živlový princip ohně je činný a skryt ve všem, co bylo v celém univerzu stvořeno, počínaje od nejmenšího zrnéčka písku aţ do nejvyššího viditelného a neviditelného.

Princip VODY

V předcházející kapitole jsem seznámil čtenáře se vznikem a vlastnostmi pozitivního principu ohně. V tomto pojednání popíši opačný princip – živel vody.

I tento živel vzešel právě tak jako živel ohně z akáši, tedy z éterického principu. V porovnání s ohněm má však živel vody zcela opačné vlastnosti. Základními vlastnostmi jsou chlad a stahování. I zde se jedná o dva póly. Aktivní je životodárný, vyživující a udržující; negativní pól je tentýž, jako u ohně, rozkladný a ničivý. Jelikož základní vlastností tohoto živlu je stahování, vyšlo z něho fluidum magnetické.

Oheň a voda působí ve všem. Dle zákona o stvoření by ohnivý princip nemohl sám o sobě obstát, kdyby v něm nebylo protipólu, tj. principu vodního. Tyto dva živly, oheň a voda, jsou základními živly, jimiž bylo vše stvořeno. Proto musíme ve všem vidět dva hlavní živly a kromě toho fluidum elektrické a magnetické, jako protichůdné polarity.

Princip VZDUCHU

Jako další vzešel z akáši živel vzduchu. Zasvěcenci ho nepovažují za skutečný princip, nýbrž ho mají za zprostředkovatele mezi ohnivým a vodním principem, takže živel vzduchu udržuje takřka jako médium neutrální rovnováhu mezi aktivním a pasivním působením vody a ohně.

Střídavým působením aktivního a pasivního živlu ohně a vody byl všechen stvořený ţivot uveden v pohyb.

Vzdušný princip přijal v úloze zprostředkovatele od ohně vlastnost sucha a odvody vlastnost vlhka. Bez obou těchto vlastností by život nebyl myslitelný. Tyto dvě vlastnosti propůjčují principu vzduchu rovněž dvě polarity. V pasivním působení je to životodárná polarita a v negativním ničivá.

K tomu musím podotknout, že u jmenovaných živlů nejde o obvyklý oheň,. vodu a vzduch, což jsou vlastně jen aspekty hrubohmotné úrovně, nýbrž že se jedná výhradně o univerzální vlastnosti živlů.

Princip ZEMĚ

O principu vzduchu bylo řečeno, že není samostatným živlem a toto tvrzení platí též  o živlu země. To znamená, že střídavým působením oněch tří jmenovaných živlů povstal poslední živel – živel zemní, který svou specifickou vlastností, tj. ztuhnutím, zahrnuje v sobě všechny tři principy. Právě tato vlastnost dala oněm třem předešlým živlům konkrétní formu. Zároveň však omezila jejich působení, následkem čehož povstaly: prostorovost, míra, váha a čas.

Vzájemné působení prvých tří živlů se stalo působením čtvrtého – zemního živlu – čtyřpólovým, takže můžeme zemní princip nazvat čtyřpólovým magnetem. Fluidum v polaritě zemního živlu je elektromagnetické. protože ve čtvrtém, tedy zemním živlu, jsou činné všechny  živly, můžeme si všechen stvořený život vysvětlit. Uskutečněním tohoto živlu povstalo ono FIAT tj. „BUDIŢ“.

O podrobnostech specifického působení živlů v různých úrovních a říších, jako např. v říši rostlinné, zvířeny a člověka, se čtenář dozví ještě z dalšího obsahu. Důležité je, aby si mohl o působení živlových principů v celém univerzu učinit ucelený obraz.

SVĚTLO

Základem světla je princip ohně. Bez ohně by světlo nebylo nikdy vzniklo. Je tudíž světlo aspektem ohně. Každý ohnivý živel můžeme přeměnit ve světlo a obráceně. Proto zahrnuje světlo všechny specifické vlastnosti. Je zářivé, pronikavé, rozpínavé.

Opakem světla je temnota, která povstala z vodního principu. Temnota má opačné specifické vlastnosti světla. Bez temnoty by světlo bylo nejen nemyslitelné, ale nebylo by vůbec. Z toho usuzujeme, ţe světlo a temnota vznikly ze střídavé hry dvou principů a to ohně a vody. Světlo má tudíž ve svém působení pozitivní vlastnosti a temnota negativní. Tuto střídavou hru musíme vidět ve všem.

AKÁŠA neboli princip ÉTERU

Již při popisování živlů jsem několikrát podotkl, že vzešly z akášického principu. Je tudíž akášický princip to nejvyšší, nejmocnější, nepředstavitelné; je prabytím, prapříčinou všech věcí a všeho stvořeného, krátce řečeno: je sférou příčin. Následkem toho je akáša také bez času a prostoru. Je to ono nestvořené, nepochopitelné, nedefinovatelné.

Náboženství pro ni určila slovo Bůh. Je pátou silou, prasilou, která vše stvořila a která udržuje vše v rovnováze. Je počátkem a čistotou všech myšlenek a idejí, je světem příčin, v němž se vše stvořené udržuje, od nejvyšších sfér počínaje až dolů k nejnižší. Je kvint-esencí alchymistů. Je VŠĺM ve VŠEM. [1]

Uspořádání meridianů v elementech

Dvanáct meridiánů je v pěti elementech uspořádáno do přesného řádu:

· Deset meridiánů má přiřazené orgány, dva - meridián osrdečníku a trojitý ohřívač nemají přiřazené žádné orgány.

Kromě těchto dvanácti hlavních meridiánů existují ještě dva řídící.

Jangové orgány jsou duté: tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník.

Jangová energie je neklidná a rychle se pohybuje "dobře propouštějícími" dutými orgány.

Jinové orgány jsou plné: srdce, slezina, plíce, ledviny a játra.

Jinová energie je klidná.

·

Rovnováha vzniká tím, že se setká Jin a Jang a že se střídají: Jang vede a pohybuje Jin. Jin brzdí Jang, aby se moc nezrychlovalo.

Tak trochu ještě k zvláštním meridianům:

Ze dvanácti meridiánů má deset organický substrát, dva - trojitý ohřívač v Jangu a meridián osrdečníku mají energetický substrát, ale žádný organický. Tři ohně se považují za "rychlou, pohyblivou energetickou rezervu". Tato jangová energie je skutečně volně k dispozici, protože prakticky nemá žádný organický substrát. Samotný název prozrazuje jeho funkci: dělí se na horní, střední a dolní ohřívač. Tento meridián v těle koordinuje "horní, střední a dolní" procesy. Spojuje tyto tři oblasti a řídí jejich činnost.

Taoistická medicína nezná jediný, ale mnohé oběhy, které je třeba koordinovat. Všechny nějak musí fungovat, ať dobře, nebo špatně. Proto se meridián osrdečníku také nazývá "závislý vyslanec". Když dobře funguje, má člověk radost ze života a chuť žít a když je naopak jeho chod nějak narušen, zaujímáme k životu spíš negativní postoj.